Možná to univerzální vědomí přebývá v zrcadlovém obraze a ne v našem vesmíru, jak jsme chtěli věřit.
Можда се тај универзални ум крије у одразу у огледалу, уместо у нашем свемиру, како смо желели да верујемо.
Nevíte jaké to v našem vesmíru je.
Ne znate kako je u našem svemiru!
V našem vesmíru by to možná udělal, ale tady ne.
Možda u našem svemiru, ali ovdje ne.
V našem vesmíru je nejdříve práce a pak zábava.
Kod nas je posao važniji od užitka.
Nakonec stejně skoníčíme v našem vesmíru.
Uvek završimo u svemiru u kome postojimo.
Podle některých teorií vše, co existuje v našem vesmíru, by mělo existovat i tam.
Postoje teorije o tome. Sve što postoji u našem svetu, postoji i tamo.
V našem vesmíru prošly týmy Bránou zpoza té černé díry, proč to na ně nepůsobilo?
Ali timovi su dolazili s lokacija na drugoj strani te crne rupe u našem svemiru. Zašto na njih nije uticalo?
I v našem vesmíru jsou Kyberlidé.
To su bili Cybermeni iz našeg svemira.
Proč jsme byli tak žárliví a naštvaní v našem vesmíru?
Zašto smo u našem svemiru uvek bili onako ljubomorni i ljuti?
Všechna hmota v našem vesmíru existuje na jediné kvantové frekvenci.
Sva materija u našem univerzumu postoji na istoj kvantnoj frekvenciji.
Dvě časové stopy v našem vesmíru.
Dva rascepa u tkanini našeg univerzuma.
Máme teď v našem vesmíru dva Briany.
Sada imamo dva Brajana u našem univerzumu. Ne brinite.
A v našem vesmíru si myslíme, že existuje více než 100 miliard galaxií.
А у нашем свемиру, мислимо да има више 100 милијарди галаксија.
Jeden z důvodů, proč mám rád kosmologii, je, že nám říká, nejen odkud se tato síť galaxií v našem Vesmíru vzala, ale také to, co ji čeká.
Jedan od razloga što volim kosmologiju jeste da ona može reæi ne samo kako je nastala ogromna mreža galaksija u našem svemiru veæ i šta èeka i univerzum i nas.
Tiknutí, které signalizuje začátek v našem vesmíru, vyznačuje jednu sekundu po půlnoci v jiném.
Otkucaj koji je označio zoru našeg univerzuma predstavljao je i trenutak kada je prošla ponoć u prethodnom.
Od konce 20. let 19. st., všechno co víme o našem vesmíru bylo obráceno vzhůru nohama.
Poèev od kasnih 1920-tih, sve što smo znali o našem svemiru se okrenulo naglavaèke.
Velký třesk byl tak ohromný, že veškerou hmotu a energii, která je obsažena ve 400 miliardách galaxií, které vidíme v našem vesmíru, stvořil v prostoru menším než je velikost atomu.
Veliki prasak je bio tako ogroman da je proizveo svu masu i svu energiju sadržanu u svih 400 milijardi galaksija koje danas vidimo u našem svemiru, i to unutar prostora manjeg od velièine jednog atoma.
A pak by se objevily nové praskliny, ty bychom také utěsnili. A ty praskliny v našem vesmíru by vyplodiny větší praskliny.
Onda æe se pojaviti nove pukotine i mi æemo zapeèatiti te pukotine, a pukotine u našem svemiru æe stvoriti veæe pukotine i..
Od počátku času, pracuje gravitace v našem vesmíru.
Gravitacija u univerzumu deluje od poèetka vremena.
Jenže je tu ještě přes 90 dalších prvků přítomných v našem vesmíru, tak odkud se vzaly?
Ali u našem univerzumu postoji još 90 drugih elemenata.
A v našem vesmíru jsme měli umění, literaturu, a měli jsme i konstruktérství.
I u toj vasioni... Imali smo umetnost, književnost i inženjering.
Téměř vše, co je teoreticky možné ve fyzice, někde existuje v našem vesmíru.
Gotovo sve što je teoretski moguæe u fizici, postoji negdje u svemiru.
Bez těchto hmotností nemůžete mít nikdy atomy, chemii, nic z těch zajímavých věcí, které nacházíme v našem vesmíru.
A bez mase nikada ne bi imali atome, hemiju i sve ono zanimljivo što postoji u našem univerzumu.
Odpovědi nalezneme právě tam, v našem vesmíru.
Odgovori su tamo, u našem univerzumu.
Kdybychom si pustili film o našem vesmíru pozpátku, víme, že se v naší minulosti odehrál velký třesk, a možná uslyšíme i jeho ohlušující zvuk, byl však náš velký třesk jediným velkým třeskem?
Ako pustimo film univerzuma unazad, znamo da se desio Veliki Prasak u prošlosti, i možda bismo čuli njegov zvuk, ali da li je naš Veliki Prasak jedini Veliki Prasak?
Pokaždé studentům říkám, že neurovědci by se dali také nazvat takovými trochu astronomy, poněvadž se zde setkáváme se systémem, který je, co se týče počtu buněk, srovnatelný s počtem galaxií, které jsou v našem vesmíru.
Uvek kažem studentima da bismo neuronaučnike takođe mogli nazvati nekom vrstom astronoma zato što se suočavamo sa jednim sistemom koji jedino može da se uporedi, po broju ćelija, sa brojem galaksija koje imamo u svemiru.
Jinými slovy, ptám se, jaký bude osud Higgsova pole v našem vesmíru?
Drugim rečima, pitam se, koja je sudbina Higsovog polja u našem univerzumu?
Jako astrofyzička mám úžasnou čest studovat jedny z nejexotičtějších objektů v našem vesmíru.
Kao astrofizičarka, imam jedinstvenu privilegiju da izučavam neke od najegzotičnijih objekata u našem svemiru.
Nepotřebujeme objevit o našem vesmíru nic víc.
Ne treba da otkrivamo ništa više o našem univerzumu.
0.39653897285461s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Da, ovde. Ne u našem svemiru, ne na našem brodu. 